Hepatitida A

Proč dochází ke vzniku epidemie, a jak tuto situaci mohou rodiče i lékaři řešit? MUDr. Ctibor Bezděk, předválečný lékař (+1956), o epidemiích napsal: „Vznik epidemií je nutno vydělit od výlučného panství bakteriologického a jejich prapříčinu hledat v duchovní oblasti lidského života. Porucha se ovšem netýká jednotlivého člověka, ale celých skupin.“ Jako příklad velké mravní poruchy lidstva uvádí 2. světovou válku a následnou obrovskou epidemii Španělské chřipky. V přírodě jsou infekční nemoci regulačním mechanismem přemnoženého živočišného druhu.

Na epidemii můžeme použít podobenství s mořskou vlnou. Velká vlna se valí na pobřeží a působí škody. V jistém okamžiku kulminuje, dosahuje svého vrcholu a vrací se zpět. Taktéž epidemická vlna. V bodě kulminace, lidské společenství, které má v podstatě prázdné ruce – nezná podstatu a příčinu jevu, ale o to větší strach, že se ukáže, že tyto fenomény vůbec nemá pod kontrolou, začne provádět masová obranná opatření – očkování, dezinfekce, vybíjení stovek nevinných zvířat nebo ptáků. Ale to už se nacházíme v období ústupu vlny – počet poškozených klesá, vlna se vrací. Lidské společenství si hrdě připne medaili za úspěšný zásah, jak zdatně se vypořádalo s vlnou. Tím nechceme snižovat zásady hygieny a další opatrnosti. Plošné proočkování však populaci do budoucna spíše celkově oslabí.

Studiem epidemických vln se podrobně zabýval německý internista Gerhard Buchwald. Narazil na fakta, která již onu tolikrát opěvovanou "spásonosnost" očkování staví do zcela jiného světla. Doktor Buchwald shromáždil ve svých rešerších za 35 let praxe některé opravdu klíčové poznatky, naléhavě upozorňující na stinné stránky umělé imunizace. Z jím získaných materiálů je za pomoci výmluvných čísel sestavená kniha Impfen - Das Geschäft mit der Angst (Očkování - obchod se strachem), vyšlo též v českém překladu.

Když se podíváme do historie, pomineme-li starověké a středověké záznamy, první epidemie žloutenky typu A byla popsána v r. 1895 u přístavních dělníků očkovaných na pravé neštovice. Další masivní výskyt tohoto onemocnění byl zaznamenán za 2. světové války. V obou situacích šlo o velké oslabení zmíněných lidí, v prvním případě očkováním, ve druhém fyzickými a psychickými válečnými útrapami.

Jsme přesvědčeni, že onemocnění podlehnou lidé, jejichž imunitní systém je nějakým způsobem oslaben. Ten si totiž za normálních okolností dokáže s infekcí poradit. Jaký řád přírody, ve smyslu slov doktora Bezděka, je v případě této vlny nakažlivé nemoci porušen? Uvádíme několik případů, které výrazně negativně ovlivňují obranyschopnost a které můžeme ovlivnit:

1. Masivní a časté očkování ve velmi ranném věku.
2. Strava, obsahující velké množství živočišných bílkovin (masa, pasterizovaného mléka, vajec), rafinovaných potravin, cukru, přídatných látek.
3. Běžná horečnatá onemocnění v ranném věku, která se podílí na správném upevňování, „vypalování“ imunity, jsou potlačována antipyretiky. Často se zbytečně a preventivně již od kojeneckého věku podávají dětem antibiotika. Německý lékař dr. R. Dahlke píše: „Zásahy klasické medicíny do citlivě vyváženého organismu bývají bohužel spíše hrubé, namířené často proti všemu bakteriálnímu životu. A tak si antibiotická terapie vlastně sama pěstuje ty nejnebezpečnější původce nemocí a pomáhá jim prosadit se.“
4. Děti příliš brzo tráví většinu dne mimo domov, bez rodičů v kolektivním zařízení a ani v noci nespí s matkou v jednom pokoji.
5. Děti jsou příliš zatíženy agresivitou a násilím sledováním TV nebo hraním počítačových her.
6. Používání velmi agresivních desinfekčních mycích a čistících prostředků v domácnostech. Pobyt v příliš sterilních podmínkách, zejména městské děti (nemají téměř kontakt se zvířaty a přírodou), organismus není přirozeně osídlen běžnou bakteriální florou a jeho imunitní systém pak není dostatečně silný.

Co můžeme udělat pro sebe a pro své děti abychom předešli vážnějším onemocněním, konkrétně současnému výskytu hepatitidy A?

1. Při epidemickém výskytu žloutenky typu A je možné najít homeopatický, tzv. epidemický lék nebo skupinu léků. Podle nejčastějších symptomů – projevů nemoci, je možné určit nejpodobnější homeopatický lék, který je možno podávat nejen nemocným, ale též preventivně dětem, které jsou nemocí ohroženy. Případný popis nemoci můžete poslat na email: j.hofhanzlova@volny.cz
2. Homeopatické lékárny též vyvinuly homeopatickou vakcínu hepatitidy A, kterou je vhodné podávat nemocným a po úvaze lékaře i jednorázově lidem, kteří jsou nemocí bezprostředně ohroženi.
3. Jídelníček je třeba upravit tak, aby bylo jídlo lehce stravitelné, pokud možno čerstvé, s omezením masa (při omezeném pohybu překyseluje organismus), vajec, upravovaného mléka a mléčných výrobků, bílé mouky a cukru. Pravidelně podávejme naklíčenou vojtěšku alfalfa a rakytníkovou šťávu (z prodejen zdravé výživy), obě rostliny výrazně podporují imunitní systém. Dbáme na převahu zásadité potravy (hlavně zelenina) v jídelníčku, zásadité prostředí v těle velmi pomáhá při činnosti bílých krvinek vypořádat se s vetřelci.
4. Děti otužujme. Co nejméně je koupejme v teplé vodě. Denně je potřeba zařadit polévání nožiček od kolen dolů chladnější vodou – ½ minuty.
5. Masírujeme 1x denně reflexní plošky na chodidlech - lymfatický systém, játra, slezina. Podrobnosti najdete v odborné literatuře nebo u reflexních terapeutů.
6. V době epidemie není vhodné děti očkovat. Pokud očkujeme, dítě musí být před očkováním alespoň měsíc absolutně zdravé. (Odkazuji na Obecná pravidla a doporučení při očkování dítěte, která vydalo Evropské fórum pro opatrnost v očkování, uvedené v mojí knize „Miminko“). Očkujme kojence až po 7 – 8 měsíci věku. Očkujme rozložené vakcíny. Intervaly mezi jednotlivými vakcínami by měly být alespoň 2 měsíce. Věřme tomu, že příroda byla velmi moudrá a i bez zevního zásahu nás vybavila dobrou obranyschopností.
7. U běžných onemocnění bychom neměli potlačovat horečku antipyretiky. Horečnaté onemocnění je třeba regulovat lýtkovými zábaly, bylinkovými čaji, homeopatickými léky. (Více moje příručka Domácí lékárnička – blíže na www.calendula.cz)
8. Děti nedávejme do kolektivních zařízení dříve než po 3,5. – 4. roku a to jen na pár hodin dopoledne. Maminka je do věku 6 let pro dítě velmi důležitá a je tou nejlepší ochranou proti nemoci.

A snad poslední, ale nejdůležitější rada, nejhorší pro vznik nemoci je strach z ní, který rovněž podlamuje imunitu. Proto se zkusme nebát.

MUDr. Judita Hofhanzlová

Rádží J. Poláček

Calendula obč. sdružení

„Celostní pohled na život člověka“